Je bytostně důležité zastavit se a dívat se sama do sebe

Dostala jsem pře pár lety od našeho klienta otázky do ankety do letního čísla interního časopisu: „Jak mohu letní čas využít pro svůj rozvoj? V čem může letní dovolená přispět k mému osobnímu (profesnímu) rozvoji?“

Na tuto otázku by se dalo najít mnoho odpovědí. Ráda bych vás inspirovala tím, jak letní dovolenou ke svému rozvoji využívám já. Sama za sebe i skrze zkušenosti svých klientů vím, jak obrovsky důležité je zastavit se. Známé motto říká: „Změna přijde, když se zastavíš“. Říká vlastně, že pokud si pravidelně nenajdeme prostor pro nadhled, nedokážeme se ve svém životě posunout k nové kvalitě.  A běžet v nekonečně stejném kruhu je vyčerpávající, už jen když si to představíte.

Pro mě osobně, abych mohla dělat dál svou práci a inspirovat druhé, je bytostně důležité zastavit se, a dívat se sama do sebe, abych věděla, co je právě v této fázi mého života pro mě cenné, co jsou dary, které můžu dávat světu kolem sebe a čemu tedy v příštím roce mám dát energii. Dělám to nejraději tak, že změním perspektivu i fyzicky – odjedu do jiných krajin. A já miluji jezdit neprošlapanými a neplánovanými cestami. Takže vím, kam jedu a mám i zpáteční letenku. Kudy přesně povede cesta, mezi těmito dvěma daty, nevím. To důležité s čím odjíždím, je ZÁMĚR – otázka, na kterou při této cestě hledám odpověď.  A pak jedu, nechám se vést cestou a jejími znameními, nechávám se překvapit a dorovnávám nejen obrazy své mysli, ale dávám prostor i obrazům duše.

Podívejte se taky, co je Bod, okolo kterého lze pohnout vaším světem

Nejraději jezdím s někým, kdo se na cestu vydává z podobného důvodu, abych s ním mohla sdílet své vhledy, aby tu byl někdo, kdo mi může dát zrcadla k mým myšlenkám a urychlí tak pro mě pochopení toho, co právě teď hledám. Někdy jedu prostě s manželem na „vandr“, třeba jen po Čechách, pod širák, naší krajinou a mluvíme o tom, co pro nás v životě důležité a také o tom, proč spolu chceme sdílet život i tento rok. Jindy jedu s kamarády na Harleyi po USA, někdy do Ruských pustin za polárním kruhem, někdy cítím, že se potřebuji podívat na svět z vrcholků hor. V závěru takového dobrodružství si pak nechám pár dní klidu na to, abych zpracovala zážitky do odpovědi na otázku, se kterou jsem na cestu vyrazila. Před pár lety takovým výletem „K sobě“ cesta na Srí Lanku, na kterou se následující září s námi mohly vydat i další lidé. Na Srí Lance jsme připravili transformační program, který je pro zastavení a najití nové kvality vlastního života přímo připraven. V roce 2017 jsem vyrazila na cestu do Vietnamu, kde jsme překonali severní hory na motorkách. 

Pro rok 2018 je z toho opět doprovázený vý... Let do vnitřní svobody, v květnovém předdovolenkovém termínu. 

Moc vám přeji, abyste na sebe mysleli, dali sami sobě a tedy nejen své mysli, ale i srdci a duši prostor projevit, co vás naplňuje. Každý, kdo ví, co ho naplňuje, má pro sebe pevný bod, o který se může v osobním i profesním životě opřít. A růst můžeme jen v případě, že se máme kus pevné půdy pod nohama, jinak jen klopýtáme a skutečný rozvoj je pro nás nedosažitelný. A ještě k tomu to nestačí najít jednou za život, potřeba sebeaktualizace přichází opakovaně. A já jsem přesvědčená, že čím častěji jí dáte prostor, tím méně velkých otřesů zvenčí vám život naservíruje. Otřesy z venku vnímám jako varování, že se tomu, co je pro naši duši cenné, nevěnujeme.

Ať jsou vaše dovolené bohaté na zážitky těla i duše s prostorem pro klid, ve kterém to všechno bude moci dozrát ve vnitřní bohatství, ze kterého můžete čerpat energii další rok.

Radka Maňáková

Pozn.: Článek v původní podobě vyšel v roce 2014 v rámci projektu Mojemistrovství.cz