Manažerské zaklínadlo

Tajemství manažerského zaklínadla aneb zaklít můžeme každou část našeho života

Školím. Právě teď nejméně 3x v týdnu různé manažery. Skvělé lidi. Ty, co sami přicházejí a chtějí se učit, jak přidávat hodnotu tomu, co dělají.

A vidím, jak používají zaklínadla jak na běžícím pásu. A vůbec o tom nevědí.

Tajemství manažerského zaklínadla musím odhalit a tak dnes píšu tenhle textík. Manažerské zaklínadlo totiž funguje i když nevíme, že ho používáme. Manažerským zaklínadlem jsou všechna slova, která v managementu používáme.  Jsou to naše slova, která tvarují svět do tvaru, který pak žijeme.

Spoustu z těch zaklínadel nás naučili ti před námi - rodiče, učitelé, šéfové. A my si ani nevšímáme, co opravdu říkáme.

Podle Kennetha Burkheho v mysli každého člověka existuje „síť slov“, která odráží realitu, jak ji žije právě on. Burkeho základní postřeh je, že pokud lidé změní svůj slovník (tedy slovník a způsob, kterým slova dávají do vzájemného vztahu), změní se jich způsob vnímání reality. Když se změní jejich realita, změní se automaticky také jejich chování. Obrazně říká, že místo aby lidé používali slova, jsou sami používání slovy, která pronášejí, aniž si to uvědomují.


MLUVENÍ S LIDMI JE TÍM NEJSILNĚJŠÍM KOUZLEM, KTERÝM DISPONUJETE.
Radka Maňáková

Dnešní příklad: manažerský tým řešil otázku, jak snížit množství opakovaných dotazů od lidí z týmu, protože jim samotným nezbývá čas na další nutné úkony. Vymysleli dobrou společnou strategii. Ale následně ji okomentovali takto:

  1. "Musíme přitvrdit." (A chtěli říct, že musí vyjasnit hranice a možnosti.)
  2. "Budeme pak nenáviděný." (Předskakují svůj strach, že je jejich lidé budou mít méně rádi.)
  3. "Ty lidi už nemůžou být dál tak rozmazlení." (Ti lidé si berou jen to, co jim doteď bez odmítání dávali.)

Tyhle 3 věty programují jejich svět tak, že se jim nebude líbit... Budou spolupracovat s rozmazlenými lidmi, kteří je budou nenávidět, a místo budování dobré atmosféry se budou snažit stále přitvrzovat (což je jim samotným, jak je znám, velmi proti srsti, takže vlastně uvedou do stresu sami sebe).

A přitom by mohli:

  1. Udělat pro všechny jasno v tom, jak spolupracovat.
  2. Uklidnit lidi i sebe, že je to v rámci jasného postupu možné i žádoucí.
  3. A spolupracovat s chytrými a dospělými lidmi.

Pozor: mluvení s lidmi se nerovná mluvení k lidem.
Radka Maňáková

Dalším příkladem byla dnes věta: „Musím se naučit prosadit“. Čerstvá manažerka došla k tomuto otřepanému závěru, protože v předchozí aktivitě nikdo nereagoval na její návrhy. Když jsem se jí zeptala, jak se cítí, když se má „prosadit“, říkala, že "chápe, že by měla … že musí". A vůbec se jí do toho „prosazování“ nechtělo. Zeptala jsem se jí, jestli vlastně to, co chce, není být slyšena. Úplně pookřála. “Ano, to je to, co chci!“ A v tu chvíli taky řekla, že o to se vlastně bude snažit ráda.

Zaklínadel je celá řada. Nejen v managementu. „Zaklít“ můžeme každou část našeho života.

Všímejte si vlastních slov!